|
|
2021 Taliban Takeover: Defeat of the Afghan National Security Forces through the lens of proxy warfare theory
Bělohlávek, Dalibor ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Válka v Afganistánu reprezentuje pro Spojené státy americké nejdelší konflikt, do kterého byla země kdy zapojena. I přes množství vynaložených zdrojů a ztrát na životech, snaha o vybudování (stabilního) státu zkrachovala. Celá afghánská zkušenost může být nejlépe ilustrována na rapidním kolapsu Afghánské národní armády. Navzdory rokům západního výcviku a značnému množství alokovaných zdrojů, byla armáda po stažení amerických sil rychle poražena hnutím Taliban. Cílem této práce je prozkoumat vztah mezi Spojenými státy a Afghánskou národní armádou skrze optiku teorie o proxy válkách a získat z něho ponaučení, která mohou být aplikovatelná v budoucích konfliktech stejné povahy. Práce nastiňuje evoluci válek ve 21. století a předkládá argumenty, proč je pro Spojené státy klíčové tyto změny rozeznat a získat tak důležité poznatky umožňující budoucí výzvy lépe překonat. Za tímto účelem výzkum využívá konflikt v Afghánistánu, který není vnímám jako typický příklad proxy války. Práce nahlíží na problematiku perspektivou čtyř hlavních teoretiků proxy válek, každý s výrazně odlišným přístupem k tomu, co lze považovat za proxy konflikt, a identifikuje společné charakteristiky, se kterými tyto čtyři (teorie/ teoretici) operují. Tyto charakteristiky jsou poté využity k analýze Afghánské národní armády a jejího...
|
|
|
Russian proxy or rogue mercenary army? Situating the Wagner Group
Sutherland, Matthew Donald ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Aliyev, Huseyn (oponent)
The Wagner Group is an umbrella term referring to a network of mercenary groups, extraction companies, and political strategists linked to the Kremlin by oligarch Yevgeny Prigozhin. Wagner has spread throughout Africa, the Middle East, and South America. Characterized by obscured activities and denied by the Kremlin, Wagner escapes conventional definitions of a Private Military and Security Company (PMSC) in both practice and theory. The pervasive labelling of Wagner as a "PMC" makes it difficult to effectively engage with the group at either an academic or policy level. Therefore, a scholarship situating Wagner in relation to PMSC literature would provide a platform to address Wagner across academic and political platforms. This project aims to fill that gap by situating Wagner in relation to current PMSC and mercenary literature. This will be accomplished by an extensive review of the current literature, followed by synthesizing PMSC definitions and categories that are relevant into the contemporary field. Once this has been established a comparative analysis of a variety of the Wagner Group's global activities will allow us to assess where Wagner sits amongst these definitions and categories. Addressing this gap in the literature will provide a new and effective platform for engaging with Wagner...
|
|
|
Suppressing violence or promoting destabilization? Analysis of Principal-Agent relationships to achieve different goals: Cases of Iran and Israel
Bora, Daniel ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Teorie zástupné války (proxy warfare) si zejména od počátku konfliktu v Sýrii získává stále větší pozornost širší veřejnosti, ale i akademické obce. Tento fenomén však není úplně nový. Cílem této diplomové práce je popsat vybrané proxy vztahy na Blízkém Východě a analyzovat je z pohledu motivace aktérů a managementu těchto vztahů. Pro dosažení tohoto cíle aplikujeme analýzu vztahu principal-agent, která nám k tomu poskytuje dostatečný prostor. Tento přístup je aplikován na třech případových studiích zvolených pro tuto práci. V první případové studii zkoumáme vztah hnutí Hizballáh s Iránem. V tomto případě jsou cíle a zájmy obou aktérů do značné míry totožné, tudíž je v tomto případě navázání principal-agent vztahu jednodušší než v jiných případech. Ve druhé případové studii se zaměřujeme na vztah Izraele s hnutím Hamás. Tento případ je zajímavý tím, že zájmy obou aktérů jsou na první pohled protichůdné. Proč by tedy měly obě strany navázat jakýkoliv typ proxy vztahu? Je to možné, pokud jdou deklarované/ideologické cíle a zájmy stranou a oba aktéři najdou alespoň jeden společný, pragmatický cíl. Poslední případová studie nahlíží na hnutí Hamás jako hybridního agenta. Hybridního proto, že je v principal-agent vztahu se dvěma znepřátelenými aktéry (Irán, Izrael). Podstata těchto dvou vztahů je však...
|
|
|
Komparativní analýza proxy skupin v syrském konfliktu
Janoš, Ondřej ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá působením vnějších aktérů v Syrském konfliktu. Práce sleduje pět nejdůležitějších zahraničních aktérů, kteří zasahují do dění v Sýrii a pomocí komparace je hodnocena míra jejich zapojení. Vybráni byli subjekty, které mají na dění v Sýrii největší vliv. Pro posuzování míry zapojení byla využita Heraclidova metoda zapojení zahraničních aktérů do secesionistických konfliktů. Spolu s angažovaností vnější aktérů jsou analyzovány i proxy skupiny, které hájí zájmy svých zahraničních partnerů v Sýrii.
|
host ::
RSS.